Káva při hubnutí

určitě i během hubnutí můžete pít v omezeném množství kávu. V první řadě ale pozor na doslazování, různé smetánky či šlehačky nebo alkohol. Přidáním těchto přísad se z nízkoenergetického nápoje může rázem stát energetická bomba. Z energetického hlediska je nejlepší káva samotná, ev. s trochou nízko nebo polotučného mléka, pro milovníky sladké kávy doslazená umělým sladidlem.

Za druhé pozor na diuretické (odvodňovací) účinky kávy. Týká se to hlavně kávy turecká či espressa. Takže při pití kofeinových nápojů si vždy dopřejte i sklenku nejlépe čisté stolní vody na doplnění tekutin.

Na pití turecké kávy bychom si měli dávat pozor i z jiného důvodu. U některých osob může vyvolat podráždění žaludku nebo další zdrav. problémy u lidí s citlivým žlučníkem.

Nejdiskutovanějším tématem proč pít či nepít kávu, a to nejen při hubnutí, je její vliv na krevní tlak. Káva může u některých jedinců trochu zvyšovat krevní tlak, ale zjistilo se, že mnohem zásadnější vliv na regulaci krevního tlaku má příjem soli, a to především ve skryté formě, tedy hlavně v pečivu, sýrech, uzeninách… Jestliže obézní začne hubnout a užívá přitom léky na snížení krevního tlaku, dochází i k poklesu krevního tlaku – je to jeden z nevýraznějších důsledků hubnutí, tedy kromě krásnější postavy. Často se pak hubnoucím musí snížit dávky užívaných antihypertenziv, neboť v opačném případě se může stát, že hubnoucí může mít paradoxně problémy s nízkým krevní tlakem. Zákaz pití kávy není tedy opodstatněný.

Pití kávy se nedoporučuje u lidí trpících nespavostí – ti by neměli kávu pít v odpoledních a večerních hodinách.

Káva má při hubnutí dokonce i některá pozitiva, kromě toho, že pomáhá kompenzovat nízký krevní tlak, což má pozitivní vliv převážně u mladších žen, které častěji trpí nízkým tlakem, obsahuje, stejně jako čaj, řadu antioxidantů, které pomáhají v likvidaci volných radikálů v organismu. Kofein také trošku stimuluje výdej energie formou tepla, mírně tedy zrychluje metabolismus.

Rozpustná káva s mlékem může dokonce nahradit svačinu, pokud není čas dát si něco jiného. V tomto případě by mělo mléko tvořit 200 ml, aby svačina zajistila přísun minimálně 6 g bílkovin.

Závěrem, kávu si jistě i při hubnutí dopřejte, ale i tady platí všeho s mírou a rozumně.

Juliánka :: EDWARDSŮV SYNDROM (Edwards syndrome)

EDWARDSŮV SYNDROM (Edwards syndrome) Stránky rodičů dětí s Edwardsovým syndromem

Příběhy našich dětí

Úvodní stránka > Příběhy našich dětí > Juliánka

Juliánka je naše radost

Bylo to naše první těhotenství a na děťátko jsme se moc těšili. První problémy naznačily triple testy, riziko Edwardsova syndromu bylo 1:5. Nenechali jsme se znepokojit, většina lidí tvrdila, že testy často vycházejí falešně, proto jsem do genetické poradny šla s klidem. Jenže na ultrazvuku se ukázaly změny (srdeční vada, rozštěp) a odběr plodové vody syndrom potvrdil.

Bez ptaní a bez vysvětlení, co syndrom obnáší, nám byl lékařem-genetikem doporučen potrat. To bylo pro nás nepřijatelné, cítila jsem pohyby a nedokázala si představit, že zabiju své dítě jen proto, že je nemocné. Rozhodli jsme se s manželem, že přijmeme děťátko takové, jaké je.

Nejhorší byly první dva týdny, než jsme se s diagnózou vyrovnali, než jsme ji oznámili rodině a přátelům. Sháněli jsme informace na internetu a připravovali se na příchod postiženého dítěte. A připravovali jsme se spíš na jeho smrt, neboť nic z toho, co jsme přečetli nebo co nám řekli lékaři, nedávalo naději na dlouhý život miminka. Těhotenství probíhalo normálně, dokonce jsem přenášela, takže porod, který proběhl bez komplikací, byl vyvolán.

Juliánka se narodila 20. 12. 2007 s váhou 2,47 kg a mírou 47 cm. Neměla adaptační problémy, přesto byla pro jistotu umístěna do inkubátoru, kde pobyla dva týdny. Denně jsme za ní chodili, nosili jí odstříkané mléko a lékaři zatím zjišťovali, jaké má vady a co speciálního bude potřebovat.

Juli má kombinovanou srdeční vadu spojenou s plicní hypertenzí, nyní natolik vykompenzovanou, že jí nedělá potíže a nemusí brát léky. Má rozštěp rtu, který by bylo možné sešít, ale kvůli velkému riziku při narkóze (z důvodu srdeční vady) jsme od operace ustoupili. Neumí sama jíst, krmíme ji sondou, zavedenou přes nosík do žaludku. I přes mentální postižení a svalovou hypotonii neustrnula ve vývoji a dělá pomalé pokroky.

Kromě rýmy a několika nachlazení ještě nebyla nemocná, v nemocnici byla poprvé až ve svých 3,5 letech s rotavirovou infekcí. Jednou za půl roku chodíme na neurologii a gastroenterologii, jinak lékaře nenavštěvujeme.

V květnu 2010 se nám narodila druhá, zdravá, dcerka Amálka, která je pro Juliánku velkým tahounem. Julča se od mladší sestřičky učí různé dovednosti a některé se snaží napodobovat. Ve svých 3,5 letech se umí otáčet na bříško a zpět, plazí se, delší dobu udrží hlavu, hraje si s hračkami, pozná rodiče, žvatlá…

Netušili jsme, co nám život s postiženým dítětem přinese a jak jej zvládneme. Doufáme, že jej s pomocí Boží zvládáme a budeme zvládat dobře. Juliánka nám otevřela nový svět, díky ní jsme se naučili a pochopili spoustu věcí, poznali nové a dobré lidi. Juliánka je naše požehnání, radost a štěstí.

Více informací a novinek o Juliánce na www.juliankas.blog.cz

Vytvořte si vlastní web zdarma!Moderní webové stránky za 5 minutVyzkoušet

Jarní úklid organismu

Tak jako domácnost potřebuje jednou za čas pořádně vygruntovat, je i Váš organismus potřeba "uklidit". Neodbívejte se a nepodceňujte očistu organismu. Jeden z nejdůležitějších orgánu, kde je očista velice důležitá jsou střeva. Nejen, že si tím můžete vyvarovat rakovině tlustého či tenkého střeva, ale budete se cítit lépe, s větším a veselejším elánem do života. Pro organismus je očista stejně tak potřebná a důležitá, jako je pro organismus důležitý odpočinek, či spánek. Tak jako se staráme o svůj zevnějšek je potřeba si starat o organismus. A jak nejlépe na očistu organismu? S tou Vám pomůže mléčná probiotická kultura Bifidobacterium a Lactobacillus acidophilus, hodně čerstvé zeleniny a vlákniny. Pečivo volte raději celozrnné, stejně tak dejte raději přednost luštěninám před hranolkami a kroketami. Při konzumaci dostatku vlákniny, tak napomůžete lepšímu pohybu střev a rychleji tak vyloučit škodlivé látky z těla.

Pomůžete tím pročistit tělo od škodlivých látek, které se v těle nahromaďují a útočí tak na náš organismus. Jestli, že se cítíte malátní, unavení, bez chuti do života, dopřejte si alespoň čtnráctidenní očišťovací kůru. Není divu, že se tak cítíte, sáhněte si na svoje svědomí a přiznejte si co všechno jste během roku spořádali. Kolikrát jste už teď z jara stačili ogrilovat steaků, opéct vuřtů, k obídku knedlo zelo vepřo. Trápí vás plynatost, plnost v břiše, zácpy, křeče v břiše, píchává bolest. Není divu. Uvedené symptony jsou důkazem toho, že Váš jídelníček nepatří zrovna k těm nejvhodnějším a že je s Vámi něco v nepořádku. I když necítíte žádnou bolest, neznamená že s Vámi nemusí být něco v pořádku. Prvním krokem ke zlepšení zažívání je vhodné stravování.Radikálně změňte jídelníček, vyhýbejte se potravinám s nebezpečnými „éčky“.

Pijte čistou pramenitou vodu a jezte hodně potravin bohaté na antioxidanty. Mezi ně patří například oříšky, borůvky, brusinky, datle, jablka, artyčoky. Úklid organismu je tak základem Vašeho zdraví.

Janík :: EDWARDSŮV SYNDROM (Edwards syndrome)

EDWARDSŮV SYNDROM (Edwards syndrome) Stránky rodičů dětí s Edwardsovým syndromem

Příběhy našich dětí

Úvodní stránka > Příběhy našich dětí > Janík

Udělala jsi dost, nevyhodila jsi jej do koše…

Náš Jan byl druhým, neplánovaným dítětem, vlastně jsme se kvůli našemu vyššímu věku (41 já, 45 let manžel) rozhodli další dítě neriskovat, ale on si zcela nečekaně přišel. Od počátku těhotenství jsem vnímala, že je cosi jinak.

Ačkoliv jsme byli připraveni projít všemi testy, ty první jsme prostě prošvihli a pak byli tři týdny v Řecku, kde mám své kořeny. Po návratu jsme se objednali na genetické vyšetření a odběr plodové vody s tím, že v našich papírech na genetice již z předchozího těhotenství s Agnese bylo napsáno, že chceme vše vědět, ale že si děťátko ponecháme, ať bude jakékoliv.

Když pan doktor rozsvítil obrazovku a my jsme našeho synka uviděli, bylo hned jasné, že je všechno špatně a první komentář lékaře „toto miminko se mi ale vůbec nelíbí“ zřejmě ani jeden z nás nikdy v životě nezapomene. Pak už jen, že je třeba urychleně vzít plodovou vodu, aby bylo co nejdříve jasno a mohlo se „to“ rychle „vyřešit“. Řekla jsem, že chceme vědět přesnou diagnózu, ale že „řešit“ nic nebudeme. Lékař se zhluboka nadechl a vysvětlil mi, že si je jist, že jde o těžkou chromozomální poruchu, v nejlepším případě o těžkého Downa, možná Pataau nebo snad i Edwards. Moc jsem nerozuměla, ale v tu chvíli se mi jakoby zhroutil svět, myslela jsem, že už se nikdy nezasměji.

Jsme praktikující katolíci a mnozí se za nás začali modlit. V noci přišel sen, který jakoby vše objasnil a přišel s ním i Boží pokoj. Těžko se to vysvětluje někomu, kdo tuto zkušenost nemá, ale když jsme pak za čtyři dny zavolali o výsledky, už jsme vnitřně věděli a byli smířeni s Edwardsovým syndromem, který nám byl i potvrzen. Na internetu jsme na amerických a britských stránkách našli mnoho potřebných informací. Zjistili jsme, že nejsme sami, co se rozhodli si takové děťátko nechat a dát mu jeho Bohem vyměřený čas.

Protože prognóza těchto dětí je fatální a chlapečci jsou na tom hůře než děvčátka, věděli jsme, že jeho život bude nejspíš krátký, o to více mi snad pomohly fotografie těch dětí: to, co je suše popsáno jako deformace lebky a uší, se pak v reálu ukazuje jako cosi velmi milého – vlastně mi přišlo, že snad první skřítek dětských pohádek byl namalován podle nějakého malého Edwardse.

Nastal čas si našeho Jana ustát před lékaři, což mne sice stálo nějaké síly, ale protože heslem mé maminky vždy bývalo „líná huba, holé neštěstí“, uměla jsem to a ještě dlouhé týdny jsem stále opakovala, že naše rozhodnutí platí a že situaci rozumíme. Byla jsem sledovaná v podolské porodnici, chodívala jsem tam každé dva týdny, naštěstí bydlíme jednu stanici tramvají, takže to nebylo příliš zatěžující a i pro mého manžela bylo milé našeho Janíčka tak často vídat na ultrazvuku.

Myslím, že pod různými záminkami jej na ultrazvuku nakonec viděli asi všichni vyšetřující lékaři, vždyť jak jeden z nich poznamenal, živého Edwardse ještě neviděl a zná je přeci jen z učebnic. Poznamenala jsem, že jeho jméno, byť je ještě v lůně, je Jan – miláček Páně, a nikoliv Edwards.

Těhotenství bylo náročné, trpěla jsem tzv. polyhydramnionem – česky zmnožením plodové vody a přibrala neskutečných 22 kg při výšce 158 cm. Doufala jsem, že jej donosím do konce těhotenství, ale nakonec přišel na svět ve 34. týdnu císařským řezem, stejně jako naše první děťátko. Hlavním důvodem byly vteřiny bez srdeční odezvy, takže vyvstaly obavy, že by mohl zemřít uvnitř mne. To jsme ani já ani můj muž nechtěli, lékaři počítali s ohledem na stav jeho srdce jen s několika hodinami života. Přesný stav jeho srdce jsme neznali, protože mi přišlo příliš zatěžující trávit nejméně celý den na specializovaném dětském srdečním pracovišti v Motole, když byla situace jasná. Byli jsme vděčni za ujištění, že po narození nebude nijak zkoumán, operován a že mu bude poskytnuta jen taková péče, aby se cítil pohodlně a my byli připraveni jej propustit zpět do Boží náruče.

Náš Jan vykoukl na svět a pořádně si zakřičel.

Pak jej manžel Richard pokřtil. Jeho pláč ustal, byl jemný jako beránek. Střídavě jsme si jej s mužem chovali.

Měli jsme domluvený nadstandardní pokoj, kde s ním měl být Richard v první den, ale už na sále jsme tušili, že vše bude kratší, jeho srdíčko to nezvládalo… Žil necelou hodinu, byl krásný a velmi pokojný. Byli jsme oba dva s ním a za tento čas jsem neskonale vděčná. Ten mír a pokoj nás neopustil, ani když odešel. Věříme, že na nás z nebe shlíží, žehná nám a stará se o své stárnoucí rodiče.

Rozhodli jsme se předem, že se s ním rozloučíme bohoslužbou, kterou jsme chtěli mít a i měli jako slavnost – vstup do slávy. Při uložení truhličky do rodinného hrobu jsme pouštěli balonky jako symboly jeho minut mezi námi. Bylo těžké a vlastně bizarní nechystat výbavičku a kočárek, ale rozloučení a truhličku. Věděli jsme, že kdyby to bylo jinak, než se očekávalo a zůstal by s námi týden či měsíc, nebyl by problém rychle vše koupit a zařídit.

Když mluvím o tom, že jsme byli jakoby zahaleni Pokojem, tak jistě byly i propady, dny, kdy jsem jen chtěla brečet a křičet o absurditě situace, kdy v mém lůně rostlo dítě, o kterém jsme věděli, že umírá. Ale není to vlastně tak, že my všichni zároveň rosteme a umíráme? Když jsem tak jednou křičela: „Bože, já chci dělat pro svého syna víc a nemám šanci!“, přišla docela drsná odpověď: „Už jsi udělala dost, nevyhodila jsi jej do koše…“.

Než mezi nás Jan přišel, myslela jsem, že mít postižené dítě nebo dokonce přijít o dítě je asi to nejtěžší, co se může člověku v životě přihodit. Neříkám, že to nebylo a není těžké, ale zároveň to bylo a je i krásné a nikdy bych neměnila. Jsem vděčná, že jsme byli a věřím a doufám, že i nadále jsme rodiči našeho Jeníčka.

Vytvořte si vlastní web zdarma!Moderní webové stránky za 5 minutVyzkoušet

Jak zvládnout zlost a hněv

Spousta lidí nahlíží na hněv jako na nevyhovující jev nejen vyváženého životního stylu, a proto se ho mnohdy snaží potlačovat. Tyto projevy jsou ale přirozenou součástí života a dá se s nimi pracovat, když člověk ví jak.

Hněv i zlost jsou vyvolávány mnoha impulzy. Může se jednat například o obranu před nespravedlivým chováním nebo před útoky z různých stran. Když se zlobíme, obvykle ztrácíme spoustu energie. Na druhé straně nás ale hněv může posunout dále a povzbudit nás k vytrvalosti či snaze nevzdat se. Je však třeba mít na paměti, že o „zdravém a motivujícím“ hněvu se dá mluvit pouze tehdy, dokud nás nezačne ovládat. Je proto nesmírně důležité naučit se, jak předejít jeho nekontrolovatelným projevům.

Co je tedy správné?

Nejspíš si kladete otázku: „Jak s tím naložit? Nechat své emoce proudit, nebo je dusit v sobě?“ „Novodobé teorie psychologů popisují, že hněv je zdravá emoce, která je velmi důležitá pro naše duševní zdraví a pro zdravý psychický vývin. Pomáhá nám při vytváření přiměřených hranic osobnosti, při seberealizaci a je důležitý pro zdravý vývin ega a sebevědomí. Emoce hněvu je dynamická. Pobízí nás totiž k aktivitě a nutí nezůstat tiše stát. Jestliže hněv ventilujeme přiměřeným způsobem, tedy že se chováme asertivně v situacích, ve kterých se necítíme dobře nebo s něčím nesouhlasíme, nemusí pak přerůst v agresivitu. To, že se cítíme rozzlobení, značí, že se necítíme „ve své kůži“ a něco nám vadí. Může to být reakce na nenápadné psychické či fyzické potřeby. Když tuto emoci delší dobu potlačujeme, pravděpodobně přeroste v afektivní výbuch, který už člověk nemá pod kontrolou. V extrémních případech, kdy lidé nejsou schopni emoce zvládat, je možné hněv tlumit léky.“, říká psycholožka Denisa Maderová. My vám však poradíme několik triků aby k extrémním případům nedocházelo.

Co hněv způsobuje nejčastěji?

Je velmi podstatné, v jakém prostředí se zdržujete. Když se nacházíte delší čas v jakékoli skupině lidí, je to obvykle podnět k nedorozuměním, tzv. „ponorková nemoc“. Dalším rizikovým faktorem je negativní atmosféra, ve které se lidé cítí napjatě a nepříjemně. Typickým příkladem může být dlouhodobá nespokojenost v práci, vztahu a z toho plynoucí frustrace. Vše se totiž odvíjí od naší spokojenosti, od stresových situací, ale i od únavy. Kdokoli, kdo by musel čelit pouze negativním podnětům, pravděpodobně sklouzne k tomu, že se z něj stane zatrpklý člověk se sklony k agresivitě.

„Agresivní chování je projevem dlouhodobé frustrace a konfliktů s okolím. Spouštěčem může být dlouhodobá nespokojenost s prostředím, ve kterém žijeme a pracujeme, ale také se sebou samým. Agrese i zlost je projevem potlačování lidských potřeb, popírání či neakceptování vlastních potřeb a znemožnění projevit vlastní touhy, názory a přesvědčení. Stejně významný vliv má, když cítíme od okolí nedostatek respektu a uznání. Zlostná reakce na určitý podnět může mít mnohokrát kořeny až v našem dětství.“, vysvětluje psycholožka.

Varovné signály

Je pozoruhodné, že podle varovných signálů můžeme toto emoční vypětí pozorovat, nebo dokonce změřit. Ve chvíli, kdy se naučíte poznávat „své“ varovné signály, naučíte se mnohem snadněji předejít výbuchům hněvu i zlostným situacím. Když se člověk zlobí, zrychluje se činnost srdce a stoupá mu krevní tlak. Barva pokožky se může změnit, například zčervenat a tělo začne produkovat adrenalin. Tento hormon je vylučovaný dření nadledvinek a jeho základní funkcí je připravit tělo k akci ve dvou případech: k útoku či útěku. Jakmile v těle stoupne jeho hladina, má člověk podobné pocity jako při stresu. Sevřené hrdlo, pocení, studené ruce i nohy, a to vše díky centralizaci krve v životně důležitých orgánech. Mezi další signály mohou patřit rozšířené zorničky zvýšená hladina krevního cukru, který se štěpí na nejjednodušší zdroj energie, pro případ útěku. Říká vám něco tato charakteristika? Našli jste se alespoň v něčem? Pokud tyto zlostné stavy prožíváte často, měli byste číst dále a naučit se s nimi více pracovat. V žádném případě však tyto varovné signály nepodceňujte, protože dlouho potlačovaný hněv může způsobit deprese, ale také bolesti zad a migrény.

Co funguje proti hněvu?

Při cvičení a nejrůznějších sportovních aktivitách tělo zaplavují endorfiny. Tyto hormony vylučuje hypofýza v průběhu fyzické zátěže. Odborníci tento hormon často označují jako jistý druh vnitřního opiátu, kterým tělo tlumí bolest způsobenou fyzickou zátěží. Cvičením je mozek stimulovaný, aby vytvářel větší množství těchto látek. Ty jsou odpovědné za odbourávání špatné nálady. Zkuste si připravit rozvrh sportovních aktivit na celý měsíc. Vybírejte si adekvátně k ročnímu období. Jestliže jsou teplejší měsíce, zkuste jezdit do práce na kole. Když začnete den na čerstvém vzduchu, určitě vás to příjemně nastartuje, a také negativní situace pak budete zvládat s větším náhledem. Pokud nejste nadšení cyklisti, zkuste po práci plavání, které rovněž pozitivně ovlivňuje naši fyzickou kondici. Když se budeme cítit dobře po fyzické stránce, projeví se to také na psychickém stavu. Pro pestrost vyzkoušejte také badminton nebo squash. Pokud vás aktivní sporty tolik nebaví, vždycky můžete vyrazit ven alespoň na procházku nebo zkusit chodit pěšky také do práce. Uvidíte, že pak pro vás bude hračka, zůstat v klidu a hněvu se nepoddat.

Správná (ne)verbální komunikace dělá zázraky

Dobře zvládnuté komunikační schopnosti vám také pomohou, abyste se obloukem vyhnuli různým nedorozuměním a nepříjemným střetům. Je dobré dbát také na adekvátní neverbální komunikaci, protože lidé mohou zdánlivě jasné signály pochopit úplně jinak. Jestliže máte právě s porozuměním nejrůznějším signálům z okolí problém, zkuste se v tom zdokonalovat například čtením odborných publikací nebo i tím, že budete vnímavější, co vám ostatní říkají. Zkuste být víc pozitivně naladění a „vidět skleničku poloplnou místo poloprázdnou.“ Lidé se pak ve vaší přítomnosti budou cítit šťastněji a budou se na vaši přítomnost těšit.

STOP nahromaděnému hněvu

Dalším klíčovým elementem pro zvládnutí konfliktů a hromadění hněvu je umění odpouštět. Uvědomte si, že nikdo z nás není dokonalý a každý dělá v životě chyby. To si zkuste uvědomit vždy, když vás něco skutečně rozzlobí. Dávejte lidem druhou šanci a uvidíte, že si tím otevřete prostor pro nové pozitivní emoce.

Když pohár přeteče

Chybovat je lidské, a tak není překvapivé, že i když se člověk snaží ze všech sil zůstat v klidu, dostane se občas jednoduše do „varu“. Jestliže máte pocit, že nad zlostí ztrácíte kontrolu, nejlepší možností je, dát si pauzu. Opustit místnost, jít se projít, zkrátka „vypnout“. Situaci dořešte až s chladnou hlavou. Pokud se vám tyto situace stávají častěji, je vhodné zkusit relaxační techniky. Základem je hluboké dýchání, napočítat do deseti, někomu pomáhá třeba jóga. Když ale nepomůže nic a zlostné výlevy přicházejí stále častěji, nebojte se vyhledat odbornou pomoct a poradit se s odborníkem.

Pokoušejte se minimalizovat konfliktní situace, které mohou ke zlostnému jednání vést. Pravidelně se věnujte pohybovým aktivitám, vyčistíte si tak mysl od starostí i stresu. Dopřejte si také dostatek odpočinku, třeba v podobě masáže. Pohyb na čerstvém vzduchu nebo rozhovor s blízkou osobou, to vše nám může pomoci vyzrát nad zlostí i hněvem.

A rada odborníka na závěr:

„Vnímejte potřeby svého těla a nesnažte se je v sobě potlačovat. Mějte na paměti, že hněv je zdravá emoce, která je obrannou reakcí těla, a stejně tak nás vybízí k činnosti, seberealizaci a k aktivitě. Proto svému tělu naslouchejme. Snažte se své emoce a pocity vyjadřovat otevřeně, avšak slušně, a tak se vyhněte nepřiměřeným reakcím a výbuchům hněvu.“, uzavírá psycholožka Denisa Maderová.

Jak zhubnout zdravě a hlavně trvale – Zdravý-jídelníček.cz

Jak zhubnout přes břicho

Jak zhubnout za měsíc

Jak zhubnout zdravě a hlavně trvale

Přesto, že se většině lidem zdá téma hubnutí otřepané, mnoho z nás svádí dnes a denně boj s nadbytečnými kilogramy. Nebudeme se zabývat tím, jak je možné, že jeden může sníst všechno a netloustne, zatímco druhý přibírá snad i ze vzduchu. My si dnes probereme možnosti, které se vážou na snahu nejen zhubnout, ale také si optimální váhu udržet. Což patří k těm složitějším úkolům.

Klasické diety, jak se zdá nefungují. Mohou vás o tom přesvědčit i lidé, kteří už jich několik drželi a vždy se dočkali, jen jojo efektu. Diety typu mléčná, ovocná, proteinová, sacharidová a další, jsou určeny k redukci pár kilogramů. Je logické, že nelze přežívat po zbytek života na jogurtech, ovoci nebo vyřadit sacharidy zcela ze své stravy. Tyto diety bezesporu mohou být účinné a mít přínos pro lidské zdraví, pokud se drží jen pár dnů a neočekáváme žádné zázraky. Jsou vhodné, pokud chceme zhubnout do šatů, které si budeme oblékat na danou příležitost a podobně. Avšak při návratu na běžné stravování počítejte s tím, že se vám kilogramy vrátí a možná, že ještě i něco navíc.

Bez námahy to nepůjde

Bylo by docela fajn, kdybychom nemuseli pracovat a na účet nám pravidelně přicházely peníze z činnosti, kterou vlastně vůbec nevykonáváme. Stejné je to s hubnutím. V případě, že chceme skutečně zhubnout, se musíme především obrnit trpělivostí. Čím více kilo chceme zhubnout, tím větší trpělivost. Ze všeho nejdříve se musíte hodit do klidu, protože pokud budete ze svých kilogramů ve stresu, způsobíte si syndrom podrážděného střeva a hubnutí vás bude sabotovat. Nejdříve se musíte začít mít rádi, věřit si a stanovit si reálné cíle. Ani slon se nejí naráz a musí se hezky naporcovat. Stejně tak si rozložíte po kousíčkách vaše cíle a úbytek reálných kilogramů. To bude prozatím ta největší námaha, kterou máme na mysli. Přesně toto je totiž okamžik, kdy řada lidí selhává. Dojde jim zkrátka trpělivost.

Určitě po vás nikdo nechce, abyste trénovali na maratón, nebo jste prolévali litry potu. Zvlášť, když sport není zrovna to pravé ořechové pro vás. Pohyb je bezesporu u hubnutí klíčový, ale bohatě stačí delší procházky a sporty, která vás baví a povolí vám je i váš zdravotní stav.

Pořekadlo jez do polosyta a pij do polopita, nevzniklo náhodou. To, co pomůže upravit vaše stravovací návyky a tím i funkci metabolismu je pravidelnost a střídmost.

Jídlo 5x denně v přiměřených porcích

Vynechat sladkosti a sladké nápoje

Nepijte studené nápoje bezprostředně po jídle, studená voda nejenže ochladí, ale hlavně zpomalí trávení, protože mastná část potravy ztuhne. Při reakci s kyselinou se tato ztuhlá hmota absorbuje mnohem rychleji než další potrava a ukládá se ve formě tuků.

Co si od nás odnesete? Mnoho zajímavých informací a na oplátku nám tady necháte nějaké ty kilogramy, kterých se chcete zbavit. Těšíme se na vás a jsme připraveni vám pomoci.

Chci poradit se stravováním a získat jídelníček ZDARMA

Powered by WordPress. Theme Just Landing

Copyright © 2014-2015 Zdravý-jídelníček.cz – všechna práva vyhrazena

Jak zhubnout 5 kg natrvalo – Zdravý-jídelníček.cz

Jak zhubnout přes břicho

Jak zhubnout za měsíc

Potřebujete zredukovat svou tělesnou váhu, protože vás tlačí kalhoty nebo se chystáte na nějakou událost a nevejdete do šatů? Ať je to jak chce, pokud máme na zredukování 5 kilo dostatek času, nejde o žádný problém. Horší je to v případě, že chceme zhubnout ve velmi krátké době. Způsobů, jak zhubnout existuje celá škála:

Ve výčtu diet by se dalo dále pokračovat a nevěděli byste, kterou dříve vybrat. Všechny mají bezesporu výčet kladných vlastností, ale ve všech případech se vám při návratu na běžné stravování vrátí kila nazpátek. Ostatně to i při návratu z vyváženého jídelníčku. Ještě jsme neviděli, aby koblížky, tučné, smažené, chipsy, zákusky byly zdraví prospěšné a nezpůsobovali ukládání do tukových zásob.

Ne vše co se tváří dietně je dietní

Ukládat si může dovolit tak leda velbloud tekutiny na dlouhé výpravy pouští. Vás však pravděpodobně žádná taková cesta nečeká a není důvod zakládat na sádlo. Mnoho lidí je přesvědčeno, že se stravuje zdravě jen proto, že má na oběd květák. Jenže obalený v bílé mouce, vejci a strouhance, kde si pak další dvě minuty plave v tuku. Tak takhle určitě NE.

Jak zhubnout 5 a více kilo natrvalo

Jakékoliv hubnutí se pojí k celkové změně životního stylu. To znamená jinak se stravovat, vařit, jíst pravidelně, nezdravé sladkosti nahradit zdravými pochoutkami a bezesporu zařadit alespoň trochu pohybové aktivity. Nemusí se z vás stát hned maratonec, ale můžete například vystoupit o zastávku dříve nebo místo výtahem chodit pěšky po schodech. Procházku ke známé absolvovat pěší stezkou namísto jízdy autem. Má to i svá pozitiva-nemusíte hledat místo na parkování, rozčilovat se na křižovatce a možná, že si cestou natrháte i zlatý déšť do vázy.

Zatímco jeden zhubne 5 kilo hladce, druhý se musí trápit. Mimo genů je to dáno i tím, jaký má kdo metabolismus. Mnoho lidí vyzkoušelo za svůj život tucet různých diet a s každou další dietou se jim hubne hůř a hůř. Nastal čas na trvalou změnu v podobě zdravého, pravidelného a vyváženého jídelníčku. Jedině tak nejen zhubnete, ale optimální váhu si také udržíte.

Chci poradit se stravováním a získat jídelníček ZDARMA

← Jak se zbavit druhé brady aneb hubneme v obličeji

Jak zhubnout 10 kg a zajistit, že se už nevrátí →

Powered by WordPress. Theme Just Landing

Copyright © 2014-2015 Zdravý-jídelníček.cz – všechna práva vyhrazena